DATE Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Nunc sed cursus metus, quis facilisis nunc. Nunc in nunc facilisis, posuere risus non, feugiat magna. Praesent sed metus dolor. Curabitur id rhoncus ipsum, in ornare tellus. Suspendisse potenti.
DATE Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Nunc sed cursus metus, quis facilisis nunc. Nunc in nunc facilisis, posuere risus non, feugiat magna. Praesent sed metus dolor. Curabitur id rhoncus ipsum, in ornare tellus. Suspendisse potenti.
Post by Camille Bellerose on Feb 20, 2019 22:20:55 GMT
Jasně si uvědomuje v jak nevýhodném postavení se nachází, onen démon si s ní prakticky může dělat co chce, patrně je to jen jeho dobrá vůle a chuť si s ní hrát, než jí něco provede. Mocný je na to dost, jak ukázal, když nechal dva anděly a Victora zmizet. "Budu to brát jako kompliment." odpoví jeho slovům a mírně jí zacukají koutky. Vlčice ona je a je jí ráda. Na druhou stranu, kdyby strávila čas v klášteře, kam ji chtěli rodiče poslat, možná by nyní tušila, jak se s tímhle vypořádat. Nebo by ji zahltili snůškou keců, těžko říci. Mírně se otřese, když její ruku démon vezme do své a políbí ji. "Máte vybrané způsoby, jak vidím. Jeden by nepoznal vaši pravou podstatu, nebýt toho pachu. Byla bych na pochybách, mluví-li ostatní pravdu." možná by to mohla odvodit i chováním, ale i lidé jsou kolikrát krutí a bezcitní. "Kavárna zní dobře." pokrčí rameny, jako by na tom příliš nezáleželo. Pravdou je však, že si ho domů příliš zvát nechce. Přeci jen, kdo by si dobrovolně zval démona domů? No, pár se určitě najde, ale ona k nim nepatří. Zde se otázkou nabízí, nehraje mu to do karet? Nebo stejně bude muset si jej nakonec pozvat do Útočiště? To ona nedokáže říct.
Post by Icelius Magnus Ravenclaw on Feb 26, 2019 19:14:19 GMT
Sevřel volant v rukách, když se jej zeptal na smečku. "Víš, všechny legendy jsou pravdivé a bytosti, o kterých si četl v některých fantasy příbězích existují. Ale jen některé. Nebudu ti mazat med kolem úst, prostě nejsou na tomhle světě jen lidi a pokud by tě napadl nějaký démon či jiný mého druhu, co se neumí krotit, akorát by si z toho měl trauma." Podíval se na něj a pak zahl. Pamatoval si nejspíše to, co mu říkal. "Můj druh není moc samostatný, jako normální vlci. Tvoříme smečky ve kterých se nám žije podstatně lépe. Jako vy lidé tvoříte skupiny. Každý nově příchozí vlkodlak na území jiné smečky se musí nahlásit a pokud chce, tak se k ní i přidat." Podíval se do zpětného zrcátka, nějaký blbec za nimi zatroubil na dědulu, co mu vběhl pod kola. Protočil očima. Lidé občas trpí sebevzažebnými sklony. Pak najednou dupl prudce na brzdu. Nějaké dítě na koloběžce mu vlítlo pod kola. Naštěstí ho jen ťukl a to dával pozor na cestu. Podíval se na Raye. "Jsi v pořádku? Skočil mi do cesty." Zamumlal omluvně a podíval se na otřesené dítě. Povzdechl si. Asi ho bude muset jít zkontrolovat.
Post by Ryley Campbell on Feb 28, 2019 19:48:30 GMT
V podstatě očekával něco více tajemného, třeba nějaké hlášky z filmů typu “nechceš vědět“, anebo “už nic“. Tohle? Tohle bylo trochu mimo to, co on označoval za zdravý rozum. Samozřejmě mu věřil, tedy zčásti, na kouzla a ženské, co ze sebe dělají vydry věřil, to ano, ale jeho podání mu otevřelo trochu širší pohled na věc. Věřil tím pádem i na ostatní věci? Elfy a zlatá prasátka a démony, anděly, boha. Řekněme, že stále nebyl úplně přesvědčený a bylo těžké se s tím vůbec nějak smířit. Prohlížel si opět okolí, lehce se zapřemýšlel nad tou jeho situací. „Takže jsi vlkodlak?“ přimhouřil oči, nejistě jej pozoroval. Znamenalo to snad, že by ho mohl každou chvíli kousnout a udělat z něj dalšího? Ne, to by se mu vážně nelíbilo, zatím byl spokojený. Tedy jako člověk. Zaslechl nakonec i troubení, což jej ze stavu hlubokého tápání dostalo. Dokonce i ulice toho města přestaly být tak bezpečné. Věděl o něm vůbec něco? Vyrůstal zde celý život, znal dobrou část komunity a o té další znal spousty vyprávění a drbů. A pak? Dítě. Viděl jen šmouhu, náraz, lehký, avšak stále nebezpečný. Udělal tedy to, co by snad každý. Odpoutal se a ihned z auta vyskočil, aby šel chlapce zkontrolovat. Samozřejmě i slyšel slova Iceliuse, ale jeho počínání a výraz byly odpovědí k jeho otázce.