Victor se cítil, jakoby ho přejel parní válec. Netušil kde je, proč tam je nebo s kým je. Věděl jen, že ho absolutně všechno bolí. Kdesi z dálky slyšel volat svoje jméno ale absolutně vůbec se mu nechtělo reagovat. Chtěl si přitáhnout ruce k hlavě a protřít si bolavé oči, když najednou.. Nešlo to. Jeho ruce cosi obepínalo kolem zápěstí a drželo na místě. Rozespale zaklonil hlavu a zamžoural nahoru, když mu to došlo. Ruce byly svázané něčím, co vypadalo jako červený šátek za jeden z nosných sloupků dvoupatrové postele v jednom z pokojů. Alfa si pomalu ale jistě začínal srovnávat realitu. Když se rozhlédl kolem, zjistil, že leží na posteli nahý, a vedle něj nějaká černovlasá dívka. Zmateně zamrkal a nadzvedl hlavu, čehož okamžitě litoval. Měl dojem, že mu do ní někdo zabodal snad milion střepů. Cítil se, jakoby měl kolem sebe tunu stříbra. To ale nebylo možné.. v chatě žádně stříbro nebylo.. nebo snad.. Znovu se pokusil cuknout rukama, ale na to, že by to jindy zvládl bez sebemenší námahy, teď se už tak dost utažené uzle stáhly ještě víc, a to bylo tak všechno, čeho docílil. Se zděšením si uvědomil, že ho šátek nejen škrtí.. on i pálil. Hodně pálil. Hned si to neuvědomil kvůli nevolnosti a bolesti celého těla ale teď mu to bylo tak jasné jako to, že se právě stal součástí nějaké obrovské kraviny. ,,Cody!" Vyhrkl rychle, když si uvědomil, co že je to zapletené kolem jeho rukou, společně se šátkem. Nechápal, jak to dívku napadlo, každopádně se jednalo o stříbrný řetízek. Už chápal, proč se cítí tak strašně zesláblý. Ani zdaleka nešlo jen o kocovinu. Vydechl a zabořil hlavu do polštáře. S tím na chvíli stiskl víčka.

Když se Cody ukázal, Victor ho přes bolest hlavy propaloval pohledem hned, jakmile začal dusit smích. ,,Slušně v prdeli? A kdo mi tam pomohl, hmm?" Zamručel a bylo mu srdečně jedno, jak moc dvojsmyslně to znělo. To že Cody dívku budí mu dvakrát příjemné nebylo ale naštěstí to vypadalo, že na nějaké další dobrodružství nemá náladu, ani energii. Jakmile byl tedy volný, dal se na úlevný taktický ústup. Ačkoli, dle svého bolavého těla by se nejraději jen otočil na bok, stočil se do klubíčka a spal spokojeně dál, černovláska nečernovláska. Neměl absolutní tušení, jak se sem vlastně dostal. Na včerejšek měl jen opravdu mlhavé vzpomínky a bohužel, většina se týkala Codyho a jeho rádoby vtipů. Mírně zavrtěl hlavou a zvedl se z postele. Dívku v ní zakryl a sebral pár věcí, ležících na podlaze. Pak přikývl. ,,Jo, kafe zní skvěle, napřed se jdu ale utopit do sprchy" Pronesl a ani se neobtěžoval s oblékáním, jen se vydal do koupelny, kde už byla za chvíli slyšet voda. Victor se tam zdržel dlouho. Jakoby tam snad usnul. Nakonec však z koupelny vylezl oblečený a alespoň trošku připravený fungovat. Vydal se do obýváku, tiše kolem druhé dívky s tím, že hledal Codyho

Když se Cody ukázal s tím zvláštním driákem, Victor tomu úplně moc nevěřil ale každopádně Cody byl barman, takže měl s něčím, proti kocovině asi zkušenosti. Alespoň doufal. Vzal si od něj skleničku a raději si to moc neprohlížel. Ani se neptal, co v tom je. Jen poděkoval a vyklopil to do sebe tak rychle, jak mohl. Pro jistotu, že by se uprostřed rozmyslel. Musel se trochu zašklebit, když skleničku odkládal. ,,to je pěkně hnusný ušklíbl se, když došel do kuchyně za Codym. ,,Ne.. nic moc si nepamatuju. A bohužel, to co si pamatuju obsahuje z velké části to, co si dělal ty. Mimochodem, někomu jsi volal" Pobaveně se mu zablýsklo v očích.

Victor se mírně škodolibě zaculil. ,,No, to bys neměl, koukej, jak z toho já pak dopadám, hanba ti! Tohle se alfovi nedělá" zavrtěl nad tím důležitě hlavou. Rychle ale přestal, protože se mu z toho pohybu trochu zamotala. ,,Ale myslím, že můžeš být v klidu. Pokud si to pamatuju dobře, tak po tom, co ses tu hystericky válel po zemi, ti zavolal zpátky, a vypadal si spokojeně. Jo a něco sis zapsal psal. Tím to končilo. Pak měl výpadek, a neměl absolutní tušení, co dělal, nebo jak se sem dostaly ty dívky. A když už byl u nich.. ,, Hele, neměl bys ještě jedno kafe? Nebo čaj. Měl bych ho zanýst.. do pokoje. A omluvit se." cítil se za dívku provinile.. A o ji teď nemohl ani odvést domů.

Jistě, že je to tvoje vina, jsi barman, prakticky to máš v popisu práce.. a bohužel jsi ve své práci dobrý.. A říkám ti to teď, předtím si mě pořádně nepustil ke slovu" Ušklíbl se.O zbytkáči vůbec nebyla řeč. Měl dojem, že se mu hlava rozletí a vydat se domů, znělo jako dobrý nápad. O dobré noci měl Victor asi jinou představu ale určitě se neshodovala ani trochu s vylíváním srdíčka, alkoholem a sexem, co si ani nepamatoval, zakončený stříbrným řetízkem kolem zápěstí. ,, Máš pravdu.. Dobrot to vážně nedělá. A co chceš dělat ty? Vypařit se, nic jin neříct, a doufat, že si nepamatují naše obličeje? To není moc gentlemanské gesto.. Nehledě na to, že by mi tu samy mohli něco ukrást Podrbal se na hlavě. Bylo mnoho důvodů, kvůli kterým se necítil dobře, kdyby měl jen tak odejít a všechno tu nechat, včetně cizí holky v posteli.

Vlkodlakovi chvíli šrotovalo, co za ženskou ze vlastně Světlana. Seplo mu to, až když začal Cody mluvit i lítání a šprajcování. Upřímně řečeno, nemohl říct, kde jeho papoušek je. Jen doufal, že když tropily to, co tropili, něco se ji náhodou nestalo. ,,Už ti někdy uletěla? Třeba se vrátí domů" Zkusil to Victor, pak se ale i on dal do volání, i když jeho hlas Světlana neznala, takže nečekal, že by na něj zareagovala. Pro jistotu vykoukl i ven. Snažil se vzpomenout, jestli nechaly otevřené dveře, nebo okna. Nezdálo se, ale co mohl tušit, jestli neodletěla, když je zrovna na chvíli otevřeli. Neměl tušení, jak se hledá takový papoušek. Zkusil zavětřit. Zdálo se, že tam Světlana docela poletovala, na některých místech však byl pach výraznější než jinde.